Když jsem na televizní obrazovce viděla, jak se ČAK čertí nad výroky právního zástupce pedofila a vraha Nováka, pomyslela bych si jako většina lidí: „Ano, advokát musí přeci vždy jednat v zájmu svého klienta, to je logické a pokud to tak není, je správné, že na to sama ČAK poukazuje a podává návrh na kárné řízení se zmíněným advokátem."

V tomto případě jde však, dle mého názoru, o něco zcela jiného.

Ruku na srdce, nebyl výrok advokáta pana Nováka, pouze spíše suchým konstatováním?

Může advokát za předpokladu, že sám obžalovaný, jsa si plně vědom svoji viny, nevyužil ani možnosti odvolání, chápat advokacii v tak závažném trestním činu, kdy se odborníci shodují, že nebezpečnost obžalovaného, jež představuje pro společnost je tak vysoká, že v podstatě již nemůže být mezi lidi zpět začleněn, jinak, než jako formalitu?

I když to bude znít možná drsně, je to tak. Obhajobu takového člověka v podstatě nelze chápat jinak, než jako formalitu a advokát pana Nováka se jen nebál říci nahlas to, co si de facto  myslí.

Co mne však skutečně zaráží, je postoj samotné ČAK, protože kárné řízení i v případě, je-li advokát shledán kárně vinným, ani v nejmenším nepomůže samotnému klientovi, ale ani nikterak v samotném důsledku nepoškodí zmíněného advokáta.

Proto já sama považuji tento krok ČAK za alibistický ve snaze uchlácholit a přimět veřejnost k důvěře v náš právní systém, který si ve skutečnosti důvěru vůbec nezaslouží.

Zmíním jeden příklad za všechny:

Když advokátka JUDr. Dana Růžičková z Prahy 6 údajně zanechala na sedadle svého vozu spis obsahující originály dokumentů, jež měly být využity pro obhajobu její klientky, byl jí tento spis odcizen neznámým pachatelem.

To se prostě může stát.

Zmíněná advokátka však zcela nelogicky krádež neohlásila PČR a znemožnila tak zajištění stop, jež by vedly k dopadení pachatele, ale ani samotné klientce, kterou naopak písemně informovala o tom, že žalobu jež sepsala již zaslala na soud(patrně se domnívala, že se to klientka nedoví). Tuto žalobu však na soud nezaslala, jsouc si vědoma, že bez ztraceného spisu nemá klientka prakticky žádnou šanci na úspěch.

Co čert nechtěl zaměstnavatel zmíněné klientky s nímž se měla původně soudit se dozvěděl, že přišla o usvědčující důkazy a podal sám návrh na vydání platebního rozkazu ve věci odpovědnosti za manko. Soud vydal platební rozkaz na základě dokumentu ze dne 8.4.06 - vyúčtování inventury a zjištění manka (na němž byl prokazatelně zfalšován podpis klientky). Paradoxem je, že klientka upozornila soud nejenom na zfalšovaný podpis, ale i na skutečnost, že zmíněná inventura byla fyzicky dokončena až 9.4.06 a že je tedy nemožné, aby byla vyčíslena den před svým dokončením, což soud nepovažoval za pádný důkaz a požadoval od klientky zálohu na soudního znalce. Vzhledem k tomu, že už to klientka nebyla schopna ustát nejen finančně ale i psychicky, zaplatila.

Klientka žádala alespoň o navrácení částky ve výši tří tisícovek, jež za sepsání žaloby, kterou JUDr. Růžičková neodeslala, zaplatila a byla ochotna nechat věc dál být. Advokátka přesto, že si byla vědoma, že svoji klientku poškodila, peníze vrátit odmítla.

Klientka podala na advokátku trestní oznámení, ale PČR konstatovala, že JUDr. Růžičková sice postupovala nestandardně, ale nelze jí prokázat úmysl klientku poškodit, což považuji za naprosto nelogické, protože když v obchodě shodíte omylem z regálu zboží, které se rozbije, také budete majiteli obchodu jen stěží tvrdit, že jste to neudělali úmyslně, tak ať si tu škodu zaplatí sám.

Klientka oslovila ČAK a vyčíslila celkovou škodu, jež jí advokátka způsobila v řádu několika desetitisícovek.

ČAK, která shledala JUDr. Danu Růžičkovou kárně vinnou a potvrdila, že má zmíněná advokátka možnost odškodnit svoji klientku z pojistky advokáta, ale zároveň písemně informovala poškozenou klientku, že ČAK nemá žádné pravomoci přimět zmíněnou advokátku k tomu, aby tak učinila, to může pouze soud.

Nejen že poškozené nezbyly žádné peníze na novou žalobu, ale který advokát asi tak bude zastupovat klientku, která si ztěžovala na svého obhájce advokátní komoře?

A jak to dopadlo? Stejně, jako ve většině případů u nás v Kocourkově,

klientce zbyla neuhrazená škoda a JUDr. Růžičková provozuje advokacii dál, jakoby se nechumelilo.

Takže opravdu nechápu o co ČAK jde, protože nějaká kárná řízení jsou úplně k prdu, o čemž mimochodem svědčí i případ Mladoboleslavského soudce Nagyho - ten byl pokud vím také shledán kárně vinným a nebýt pořadu NATVRDO, dřepěl by na soudu dodnes.

Náš právní systém prostě nefunguje!

 

Nepomůžou nám zpravidla advokáti, protože jim nejde o nás, ale pouze o své honoráře, které obyčejně chtějí vyplatit předem a mají je jisté i v případě, že neodvedou dobrou práci,ale neochrání nás ani PČR a už vůbec nám spravedlnost nezajistí české soudy.

Taková je bohužel skutečnost, tak si prosím sundejme ty klapky z očí!

A pokud bude chtít ČAK opravdu udělat něco pro člověka jako takového, měla by začít apelovat na naše zákonodárce, aby ta jejich slavná kárná řízení nebyla jen zástěrkou, jak zavřít lidem pusy.

Jitka Gotterová