S Johnym to táhnu už pěkných pár let, je to takový volný vztah, jeden na druhém nejsme závislí, zkrátka čas od času si to spolu pěkně užijem.

Johny je sice o hodně starší než já, je to takový decentní elegán, zkrátka všechno akurát, ale když jsem s ním, cítím se v bezpečí. Můžeme spolu mluvit o všem a o ničem, někdy jenom tak sedíme proti sobě a upřeně si hledíme do očí, já mlčím, on nic neříká, ale stejně se pořád tváří, jakoby četl každou moji myšlenku.

Po společně strávené noci si dokážeme říct úplně klidně: „Tak ahoj, zase někdy příště," jeden druhému nic nevyčítáme a každý si jdeme s čistou hlavou zase po svém. Zkrátka pohoda.

Jednoho večera pravila moje kamarádka: „Hele vykašli se na toho suchara, co si to takhle rozdat s někým jiným, zkusit má člověk všechno."

No, že já husa hloupá jsem se nechala ukecat.

Tenhle chlápek nebyl vůbec žádnej gentleman. Celý večer se tvářil kysele a každý jeho polibek byl tak divně trpký. Byl to fešák, to zas jo, až mi z něho šla hlava kolem a podlomila se mi kolena.

Ale v posteli? Hotový utrpení! Řádili jsme tak, že jsem dostala pořádnou ránu do kebule, až mi lezly oči z důlků a všechno kolem se tak divně točilo, a když jsem se ráno probudila, nakopnul mě do žaludku, že jsem měla co dělat, abych jeho obsah nevyklopila už cestou na toaletu. Celý den jsem pak chodila jako mátoha s hadrem na čele, zpytovala svědomí a dušovala se: „Už nikdy žádný Müller Thurgau!"

Věděla jsem, že už nikdy nebudu nevěrná tomu chlápkovi, který se na mě vůbec nezlobí, když ho nechám samotného, opuštěného u ledu a vzpomenu si na něj čas od času, který pookřeje pokaždé, když obejmu jeho statná ramena. Chlápka, s nímž jsem se ještě nikdy nepohádala, který mi nikdy neublížil ani slovem a s nímž se po probdělé noci rozejdeme pokaždé jako kamarádi.

To jen s Tebou se cítím v bezpečí, to jen Ty jsi mojí oporou, to jen s Tebou chci mluvit, mlčet a smát se. Jen s Tebou Johnnie Walkere, kamaráde.

Jitka Gotterová