V dubnu loňského roku jsem v článku TÝRANÉ DĚTI - VIZITKA SPOLEČNOSTI zmínila případ otce, kterému nebylo umožněno vídat se se svými dcerami(9a11let), jež zůstaly po rozvodu v péči matky a každý jeho styk s nimi byl podmíněn stále se zvyšujícími finančními příspěvky. Když otec upozornil odbor péče o dítě na skutečnost, že matka využívá tyto peníze na nákup alkoholu, je často v podnapilém stavu a zanedbává péči o děti, neumožnila mu již matka styk s dětmi s odůvodněním, že není biologickým otcem (což do té doby pouze tušil) avšak podala žádost o zvýšení výživného.

Matka navedla děti, aby vypovídaly, že alkoholik je naopak otec, což potvrdila i babička.

Nikdo nehodlal, i přes opakovanou žádost, ověřit na dopravním inspektorátu, že matka má záznam, když pod vlivem(nad 2,5 promile) zavinila dopravní nehodu(vysokou pokutu uhradila z peněz, které vyžádala od otce dětí na údajný nákup postelí) ani, že byla v minulosti hospitalizovaná v psychiatrické léčebně pro agresivní chování v závislosti na alkoholu.

Nikoho nezajímaly fotografie (byly doloženy i u soudu), potvrzující, v jak strašném prostředí a špíně děti žíjí.

Nikoho nezajímalo vyjádření dětské lékařky, že mají obě dcery vážné psychické problémy.

Nikoho nezajímalo a nikdo neověřil, že starší dcera nechodí několik měsíců do školy. 

Nikoho nezajímalo, že otec nikdy žádný záznam neměl, ale má smůlu, je to chlap a ti přeci chlastají mnohem častěji, než ženy. Kdo to kdy viděl, aby chlastala ženská a navíc sociální pracovnice je přeci taky žena a jak by to vypadalo, kdybysme my ženský nedržely při sobě, no nemám pravdu?

Otci bylo vysvětleno sociální pracovnicí, že nepodpoří jeho žádost o svěření dětí do péče a soudcem, že se nemůže ani zříci otcovství, neboť někdo na ty děti platit musí.

Otci nezbylo nic jiného, než podat návrh na dohled nad výchovou těchto nebohých dětí, proti čemuž se sociální pracovnice ohradila, trvala na tom, že v rodině je vše v pořádku a doporučila ověřit dobrou pověst nového manžela matky dětí(jehož si vzala před necelým půl rokem a který se s ní za dalšího půl roku rozvedl). Soudce JUDr. Nagy(ano, myslím toho úplatného bývalého soudce Nagyho) odmítl předvolat svědky a vyžádat otcem požadované zprávy, jež by dokázaly, že jsou děti v ohrožení.

Otec, jsa absolutně zoufalý a bezmocný vzal návrh zpět - vše bylo přeci v pořádku.

Podal stížnost na Magistrát, na Městský úřad, žádal, aby se případu chopil jiný odbor péče o dítě a především jiná sociální pracovnice. Stížnost se dostala na stůl tajemníkovi MěÚ, který ji neshledal odůvodněnou.

Mezitím se otec nervově zhroutil, zůstal absolutně bez příjmů a po půlroční pracovní neschopnosti a užívání antidepresiv zkrachovala i jeho firma. Výživné, jež bylo soudcem Nagym zvýšeno, neboť neuznával duševní chorobu otce jako závažnou(sám soudce byl na tom přeci duševně mnohem hůře), hradila manželka z peněz, jež získala rozprodáváním majetku firmy a z půjček.

V průběhu následujících let se otec uzdravil(zůstalo JEN bolavé srdce), stále posílá peníze, dcery už neviděl.

Po třech letech přichází dopis od soudu, neboť odbor péče o dítě(TENTÝŽ odbor péče o dítě) podal na základě opakovaného podnětu z městské policie návrh na dohled nad výchovou dcer.

A důvod?

Před osmi měsíci upozornila poprvé policie odbor péče, že je jedna z dcer často vídána v přítomnosti dospělého muže, který zneužívá návykové látky - toluen, což vyřešil odbor péče následovně, cituji: 

"S tímto byla matka nezletilé seznámena(*otec nikoli, proč taky, stačí, když platí), s nezletilou byl uskutečněn výchovný pohovor. Tato záležitost se dále neprojednávala."

Po daším půl roce došel na odbor péče podnět ze základní školy, že mají děti velké množství neomluvených hodin, v době absence jsou běžně vidět venku.

A co na to odbor péče o dítě?

"Jedna dcera již do školy chodit začala druhá odmítá. Nezletilé jsou vidět venku i ve včerních hodinách, obě se pohybují ve společnosti nezletilých i zletilých, u kterých je prokazatelný výskyt některých patologických jevů, zneužívání návykových látek, alkoholu.S nezletilými byl uskutečněn výchovný pohovor, matce bylo doporučeno vyhledat poradenství psychologa."(*Otec opět neinformován).

A závěrečné konstatování odboru péče o dítě? 

"Nezletilé nemají stále vypěstované obranné mechanismy, které by mohly jejich chování regulovat, tzn. tíhnou spíše k patologickému jednání, dá se očekávat kumulace dalších problémů. Vzhledem k současnému chování mladší nezletilé(12let) bude zřejmě nutné zvážit i podání podnětu k nařízení ÚSTAVNÍ VÝCHOVY. Z uvedeného je zřejmé, že bude nutné chování a jednání více sledovat, provádět pravidelná šetření v rodině, ve škole."

Napadají mne otázky:

Teď, když už jsou konečně z nezletilých záškoláci u nichž převládá prokazatelně patologické jednání, možná fetují a holdují alkoholu, jinými slovy JSOU ZRALÉ NA DIAGNOSŤÁK, teď už si může někde otec stěžovat?Už ho bude brát někdo vážně?

Mají ty holky ještě šanci na normální život? Až vylezou z ústavu, budou zase jedničkářky, jako před třemi lety?

Budou mít zase rády svého tátu, kterého čtyři roky neviděly, jako tenkrát, ještě před tím, než všichni, všichni, kdo mohli pomoct, zavřeli před možnou tragédií oči a nechali je ve spárech alkoholičky?

Bude potrestaná sociální pracovnice a další, kdo jsou zodpovědní za to, že tyhle dvě krásné holky, místo toho, aby vyrůstaly v náručí svého milujícího táty, který obětoval všechno ve snaze zajistit jim lepší budoucnost, žily tři roky na ulici?

Udělá někdo něco, aby sociální pracovnice toho slavného odboru péče o dítě, neposraly život dalším nevinným dětem a jejich rodičům?

Doufám, že se tímto případem začne konečně někdo zabývat a vy se brzy dozvíte konkrétní MěÚ a jeho odbor péče o dítě, který má tohle zvěrstvo na svědomí.

Jitka Gotterová